Před časem, lačný velkých výdělků, jsem zkoušel různé možnosti výdělávání. O jednom z nich si povíme. Jedná se o reklamu na auta. Určitě jste již nějaký inzerát nabízející reklamu na auta viděli. Obvykle slibuje skvělých 5000Kč za měsíc.

Odpověděl jsem na inzerát, přihlásil jsem na vstupní pohovor společnosti. Na pohovoru nás bylo pár a vyslechli jsme si základní principy vydělávání. Nevím, čím to je, ale všechny pohovory, kde jsem se měl dozvědět, jak vydělat velké peníze skoro bez práce, byly téměř stejné. Začínalo to motivací, obvykle drahým autem a domem, na který nebudete mít problém lehce vydělat. Je to zřejmě nutná psychologická omáčka. O práci se moc nemluví. Obvykle vám člověk, který pohovor vede řekne, jak vydělává velké peníze a že vy na tom budete stejně. V té době jsem byl ještě takový hlupák, co o tom moc nevěděl. Ale teď už podobnou věc “vyčmuchám” z inzerátu.

Základní princip, na kterém reklama na auta funguje, je vstupní poplatek,
který musí člověk zaplatit.
Poplatek platí člověk, který poskytuje reklamní prostor na autě. A to je právě
kámen úrazu. Na lehký výdělek se hlásí
ne zrovna solventní lidé. Z těchto poplatků se platí provize tzv. inzertním poradcům, prostě prodejcům. A žije z nich celý systém tohoto podnikání.

A to nemluvím o tom, že tyto firmy se neštítí poměrně drsné komunikaci
s klientem, který se pozapomene se zaplacením,
nebo prostě zaplatit už nechce. Poplatek je sice jednorázový, ale nevratný.

A proč se vůbec polatek platí? Je to poplatek za vyfocení vaší reklamní plochy,
auta, baráku atd. a následné zanesení do databáze. A samozřejmě poplatek slouží k vyplácení provizí a vydělávání firmě.

V počítačové učebně jsem našel inzerát na pozici dozoru v počítačové učebně na strojní fakultě ČVUT. Což je hned vedle v budově. Odpověděl jsem a práci jsem ihned dostal. Je naprosto pohodová prácička.
Vysedávám u kompu, ze kterého ovládám 2 tiskáry a 2 plottery. V prográmku mám tiskovou frontu od studentů, kteří si potom výtisky vyzvedávají a platí. Ve volných chvílích využívám superrychlé připojení do internetu.

Sice pracuji jen jeden den v týdnu a peníze taky nejsou nicmoc, ale je
to alespoň něco.
Když je volná chvíle není problém se něco naučit, nebo si přečíst cvičení na angličtinu apod.

Při mém studiu na vysoké škole, konkrétně na ČVUT FEL, jsem narazil na spoustu zajímavých úkazů. Notebook má skoro každý student, což není nic zajímavého. Ale jejich využívání studenty je při nejmenším sporné a v některých případech i nevhodné a neslušné.

Například na přednáškách. Nevidím nic špatného psát si poznámky do notebooku, ale přiznejme si, kdo to tak dělá? Skoro nikdo. Mám to podložené mým soukromým pozorováním. Běžné je prohlížení interntových stránek, vyřizování e-mailů, komunikace pomocí IM klientů atd. Abych nikomu nekřivdil, tak někdo má opravdu otevřené PDF s materiály, či slajdy. Ale jsou to světlé výjimky. Ale nejvíce mě dostávají síťové hry na přednášce. Ano, je to tak studenti nejsou líní tahat se do školy s prodlužovačkou, switchem a klubkem kabelů. Bez problémů se v lavicích rozvalí, natáhnou a pozapojují kabely a smaží nějakou hru. Samozřejmě nasadí nezbytná sluchátka, aby v Counter Striku slyšeli každý krok.

Jsem poměrně tolerantní člověk, ale tohle jednání se mi zdá už příliš drzé.
Dalo by se říct, že se mi až hnusí. Přednášky jsou
dobrovolné, není potřeba tam být. Síťovou pařbu si mohou uspořádat v klidu na koleji.

Neděste se. Nebudu vám vyprávět o mých trávicích pochodech při pondělku. Ale chtěl bych vám sdělit zajímavý postřeh z pondělního cestování do Prahy po silnici R7.

Poslední rok a půl jezdím do Prahy každý den. Většinou ráno, některý den i později. Autobus jezdí po silnici R7, což je rychlostní silnice. Chápu, že sestávají nehody, ale zajímavá je ta pravidelnost. Skoro každé pondělí je totiž nehoda směrem na Prahu. A to už pozoruji minimálně rok. Jiné dny to nebývá, myslím, že pamatuji nějakou nehodu ve čtvrtek i ve středu. Ale pondělí má jistou pravidelnost. Mezi 7 a 9 hodinou ranní, kdy jezdím, si můžu být skoro jistý, že je R7 zablokovaná. A autobusem musíme jet přes okolní vesnice a přes letiště, abychom dojeli, sice s malým spožděním, ale rozhodně rychleji, než se sunout krokem po R7.

Nechápu, co to s lidmi po víkendu je? Lidé by měli být odpočatí a pozorní, ale je to asi naopak. Abyste mi věřili, tak dnešek nebyl výjimkou.

Poslední dobou jsme neměl moc dobrou náladu, zřejmě za to mohl nějaký nátlak a stres. Měl jsem pocit, že se mi nic nedaří. Nikdy jsem to předtím nepociťoval, ale dobrou náladu mi udělal pohyb, cvičení.

Ve čtvrtek jsme měl ve škole tělocvik. Různá protahovací, relaxační a posilovací cvičení. Ani ne moc náročné. Nikdy jsem nebyl
žádný super sportovec. Ale to by člověk nevěřil, jak dobře pohyb působí na psychiku. Celý den jsem měl dobrou náladu. Měl
jsem pocit, že vše zvládám a vůbec mi bylo příjemně. Nejlepší byl konec hodiny, asi posledních 5 minut, kdy jsme hráli oblíbenou dětskou hru “Babu.” Fakt mazec, jak se 25 dospělých lidí honí po tělocvičně a předávají si babu, nádhera!

Jak to tak vypadá asi budu muset cvičit častěji. Je to zdravé, udělám něco pro sebe a hlavně budu mít dobrou náladu, s kterou člověk dokáže cokoli, co si bude přát.