Monthly Archives: January 2008

Nová doména izajezd.cz

Občas zkoušíme nějaké domény, jestli náhodou nejsou volné. Hledám nějaké pěkné, ať už bych ji chtěl prodat, nebo si ji nechat. A tak jsem narazil na doménu www.izajezd.cz. Zajímavé, buď je tak tragická, že ji nikdo nechce, nebo mám štěstí. Nevím. 🙂 Spíše bude k ničemu, ale co už. Je krátká, obsahuje slovo zajezd, na webík s nabídkou zájezdů by se mohla hodit. Ještě uvidím, co na ni splodím.

Nezodpovědní zmrdíci mezi námi

Domluvili jste se s klientem na schůzce na den a čas. Dáváte někomu soukromé doučování. Taktéž jste domluveni na dnu a čase. Přijedete na místo schůzky, čekáte na studenta. Ale co to? Klient není na smluveném místě, student nepřichází? Marně
kontrolujete, jestli není chyba u vás, ale není, je správný den, správný čas a místo.

Právě jste potkali takové malého českého zmrdíka, co vás právě malinko ojebal. Vždyť on se přeci nemusí omlouvat, že nemůže přijít, že se s vámi nechce setkat. On neumí totiž s Vámi jednat na rovinu. Místo hodiny doučování se radši válí doma, nebo v hospodě. Na chůzku s Vámi nechtěl jít, ale nebyl schopen Vám to říci.
Vůbec mu nevadí, že Vás okrádá o Váš drahý čas, není schopen si to uvědomit. Jeho malý mozeček na to nemá.

A teď se nebavíme s usmrkanými puberťáčky, co si ničeho neváží, ale tento způsob jednání mají i dospělí lidé. Ani ti se v mnoha případech nejsou schopni omluvit.

Někteří pobrali trochu slušnostim pravda. Ale omluvná SMS, která přijde 5 minut před sjednanou schůzkou není to pravé.

Samozřejmě tento popis neplatí pro všechny. Bohudíky je tu spouta těch, co se bez problémů omluví. Ale rozhodně se zmrdíky, co se nejsou schopni omluvit se nechci bavit a už vůbec s nimi obchodovat.

Celeron Dual-core. Má smysl?

Již se na trhu objevil dvoujádrový Intel Celeron Dual-core E1200. Je to vůbec nejlevnější dvoujádrový procesor v současnosti. Myslím, že jednojádrovým procesorům už definitivně odzvonilo a dvoujádrové CPU se klidně mohou objevovat i v nejlevnějších sestavách.

Samozřejmě se objevily i testy procesoru a nevedl si vůbec špatně. Po přetaktování je dokonce skvělý. Ale přesto si myslím, že se nevyplácí jej koupit, protože o cca. jen 300Kč dražší Pentium Dual-Core E2140 1,6GHz je výkonnější a potenciál k přetaktování je také velmi vysoký. Z tohoto důvodu bych Celeron Dual-core doporučoval jen opravdovým šetřílkům, nebo těm, co opravdu nemají peněz nazbyt a chtěl dvě jádra.

Ale, i když si jej koupíte rozhodně neuděláte chybu a po přetaktování dostanete rozhodně výkonný
procesor. Na závěr přidám odkazy na testy.

Celeron Dual-Core E1200 v akci 

Celeron E1200: Dual-Core Processor Almost for Free 

Zkušenosti s Wireless Notebook Optical Mouse 4000

V minulém článku recenzuji tuto myš. Myš mám již 2 roky a intenzívně ji využívám jen poslední rok. Tzn. skoro denně několik hodin. Od začátku byla v myši alkalická baterie, která vydržela cca. celé 2 roky, nedávno se vybila. Dočasně používám obyčejné baterie, ale evidentně myši nesvědčí, protože po nějaké době práce myš přestane reagovat. Zajímavé. Z toho vyplývá, že nejvhodnější je používat jen alkalické baterie. A roční výdrž je skvělá.

Podložku pod myš nepoužívám. Rejdím jen tak po stole a s pohybem a přesností není problém. Dosah je cca. 1,5m až 2m, což je myslím, dostačující. I když by to mohl být problém při prezentaci, kde byste měli tlačítka myši nastavené na listování slajdy.

Největší výtku mám k velikosti myši. Je prostě moc malá, nebo já mám velkou ruku. 🙂 Nejspíše bude pravda obojí. Sice myš používám dlouhodobě, ale není to příjemné. Po delší práci mě mírně bolí ruka. Proto uvažuji, že bych si pořídil myš běžné velikosti na delší práci a tuto bezdrátovou používaj jen jako nouzovku.

Boční tlačítko vůbec nevyužívám, je špatně dosažitelné. A vychylování kolečka do stran také nepoužívám. I když by se jako listování vpřed a vzad v prohlížeči mohlo hodit.

Microsoft Wireless Notebook Optical Mouse 4000

Uživatelé notebooků by určitě při delší práci vyměnili polohovací zařízení notebooku za klasickou myš. A zároveň jim vadí všude se pletoucí kabel myši. Dostalo se mi do rukou řešení tohoto problému. Microsoft Wireless Notebook Optical Mouse 4000. Jak jsem již naznačil je to bezdrátová myš určená primárně pro uživatele notebooků.
Myš je poněkud menších rozměrů oproti klasickým z důvodu snadnějšího přenášení. Ale zároveň to znamená menší pohodlí pro uživatele, kteří mají větší ruce. Ale je to spíše o zvyku. Barva je klasická černo-stříbrná kombinace, černé jsou boky a pruh táhnoucí se středem hřbetu kolem kolečka. Červené je kolečko a levé postraní tlačítko, ke kterému se ještě dostanu.
Z názvu jste jistě pochopili, že se jedná o optickou myš, nápis na obalu hlásá rozlišení 1000 dpi, čemuž věřím. Myš je velice přesná a “uthnout” ji je těžké, ale na hraní her rozhodně určena není. Kromě standartních tlačítek myši má myš jedno funkční tlačítko na levém boku, které je programovatelné. A, co považuji za zajímavé je naklánění kolečka do stran jako další tlačítka, nicméne se mi to zdá nepraktické a nešikovné, tedy aspoň pro moje dlouhé prsty a velkou ruku, mačká se mi to velmi nepohodlně. Na levé tlačítko je standartně nastavená funkce jakési lupy, místo kurzoru se objeví obdélníček, fungující jako opravdová lupa. Nicméně nic vám nebrání nastavit si tam jinou funkci.
Přijímač je velikosti flash disku a je určen pro rozhraní USB. Návod udává maximální dosah, přijímače 1 m, nicméně jsem vyzkoušel, že i na 1,5 m myš funguje. Ve vzdálenosti 2 m už nelze s myčí pracovat, kurzor se “seká.” Myslím si, že 1 m je dostatečná vzdálenost pro rozumnou práci. Myš je napájena jednou AA baterií, která už je připravena v balení. Stav kapacity baterie se zobrazuje v ovládacím softwaru. Přijímač je velice chytře vložen zespoda myšky, kde je pro něj určené místo. Vložením přijímače se myš vypíná, po skončení práce.
Celkově se mi myš velmi líbí, pro uživatele notebooků je to určitě nutnost, bez které se nedá téměř delší dobu pracovat. Přesnost myši je na vysoké úrovni. Jen mi schází více programovatelných tlačítek, která by byla dostupnější. Koupi rozhodně doporučuji.
mys1
mys2
mys3

Radler – dobré pití

Chtěl bych vám představit moc dobrý nápoj, který rád popíjím. Je jím Radler, možná, že jej znáte, možná ne. Nápoj připravuje pivovar Krušovice. V podstatě je to míchaný nápoj z piva a citronové limonády, poměr nevím,
ale obsahuje 2,2% alkoholu. Podle oficiálního webu má také cca. poloviční hodnotu využitelné energie.

Limonáda zjemňuje chuť piva a dodává osvěžení, nebál bych se říci, že Radler mám radši, než klasické pivo. Vůbec je to velice zajímavá chuť, zůstává hořkost po pivu a přidává se sladká a jemná chuť limonády. V obchodě lze koupit jen v plechovkách o objemu 0,5 litru. Samozřejmě nejlepší je vyhlazený. Sedmý schod doma nemáme, ale lednička postačí. 🙂

Poprvé jsem Radler ochutnal, když jsme byl se školou na exkurzi v Krušovicích v pivovaru. Rozhodně vám jej mohu doporučit, za zkoušku nic nedáte. Zvláště, pokud například nemáte rádi samotné pivo. V obchodě se prodává za
cca. 15-20Kč.

A není nic lepšího, než si po nedělním obědě dát jednoho Radlera.

Podstivý poctivec, nebo poctivý podstivec?

Dnes se podíváme na jeden zajímavý lingvistický úkaz, který se objevuje v internetové komunikaci. Nejsem žádný expert na Český jazky, neříkám, že nedělám žádné chyby, ale ve škole mi čeština celkem šla. Alespoň, co se týče gramatických jevů atd. Takéž jsem si zvykl a jsem ochotný tolerovat gramatické chyby v diskuzních fórech, v ICQ komunikaci atd. Lidé píší ve spěchu a nedávají si pozor. V diskuzních fórech se převážně komunikuje hovorovou češtinou, takže se dají některé chyby přehlédnout, zejména mám na mysli záměny i/y, mě a mně.

Rovněž se na internetu vyskytují různé typy lidí, různých sociálních skupin a různého vzdělání. A jak už jsem řekl, na internetu
používáme převážně hovorovou češtinu.

Ale dnes bych chtěl poukázat na češtinářskou chybu, která nemá obdoby. A to tvar “podstivec, podstivý, podstivě” atd. Přitom správné tvary jsou “poctivec, poctivý a poctivě.” Nějak tuto chybu nechápu, vždyť na tom na první pohled není nic těžkého, žádná shoda přísudku s podmětem, žádné mě/mně, divné.

Možná za to může zmatenost ze školy, kde se neustále opakovalo a učilo, kde se píše d/t, např.: “svadba”, slyším “t”, ale píší “d.” Když se vysloví slovo “poctivec,” tak lze zaslechnout t/d. Možná proto tam lidé “d” napíší.

Ale co mě opravdu překvapilo, že jsem dostal e-mail od člověk s vysokoškolským vzděláním a tam byla tato chyba. Jinak e-mail byl bez chyb.

Shválně jsem mrknul do vyhledávače a podstivec se celkem i používá. Ale opravdu tento tvar neexistuje.

Triple boot (Win XP, Win Vista a Ubuntu)

Problém dual-bootu už jsem řešil. Tento článek bude navazovat. Pořadí instalace systémů dodržíme. Jen na konec budeme instalovat ještě Ubuntu, jak prosté. Ubuntu vyřeší zavaděč systémů, ale nic vám nebrání nainstalovat si vlastní zavaděč, ale já ponechávám standardní zavaděč Grub Ubuntu. Funguje bezvadně a nainstaluje se automaticky.
Před vlastní instalací systémů vše zazálohujte a disk si rozdělte na 4 oddíly, 3 oddíly budou sloužit systémům (XP, Vista, Ubuntu), 4. oddíl bude swap pro Linux, doporučuji kolem 2GB. Manager na dělení disku používám GParted. Kam instalovat swap a kam kořenový oddíl Ubuntu si vyberete při instalaci, ale to sami jistě poznáte. Rozhodně uznávám, že tohle není úplně běžná instalace systémů, ale určitě to zvládnete, kdybyste jste měli problémy, když to bude v mých silách, tak bych vám poradil.

Jak na dual-boot Windows XP a Vista

Po příchodu nového operačního systému od Microsoftu, Windows Vista, jste jistě zatoužili po vyzkoušení novinky, ale zároveň jste si chtěli nechat původní systém, konkrétně budeme mluvit o Windows XP, na který jste zvyklí a máte v něm instalované důležité a potřebné programy. Na první pohled se symbióza dvou operačních systémů zdá složitá, ale není to tak, nakonec sami uvidíte.
Předpoklady: Legálně získaná instalační média Windows XP a Windows Vista, nástroj na správu a rozdělování disku GParted. Důležitým předpokladem je nainastalovaný Windows XP jako první, nebo čistý disk a následná nová instalace obou systémů, kde Windows XP musí být nainstalovaný jako první. A taktéž je důležité rozdělení disku na 2 a více oddílů, tedy každý systém musí mít svůj samostaný oddíl, samozřejmě oddílů můžete mít více, ale minimálně dva. V případě prázdného disku je rozdělení jednodušší, nehrozí žádná ztráta dat a práci s GParted si můžete vyzkoušet, ale myslím si, že práce s tímto nástrojem je intuitivní a celkem jednoduchá. V případě již naistalovaných XP je potřeba oddíl s XP v GParted zmenšit a v nově vzniklém místě vytvořit nový oddíl, kam se nainstaluje Windows Vista. Zde je důležité zálohovat, raději zazálohujte celý oddíl se systémem, nebo aspoň důležitá data, o která nechcete přijít. Při práci je velice jednoduché udělat chybu, která může být fatální. Jdeme na to.

Máme připravené 2 a více diskové oddíly, ať už prázdné, nebo už instalované Windows XP v jednom oddílu. Pokud máme prázdný disk, instalujeme první Windows XP na jeden zvolený oddíl, Windows nainstalujeme známým způsobem, nic na tom není. Jako druhé instalujeme Visty a zvolím běžnou instalaci, žádný upgrade ani nic podobného a zvolíme při instalaci druhý prázdný oddíl. Boot loader Visty si sám najde systém XP a po dokončení instalace se vám bude bez problémů po zapnutí počítače zobrazovat startovací nabídka se systémy.

V případě již nainstalovaných XP jen do volného oddílu doinstalujeme Visty a je rovněž hotovo.

Já pevně věřím, že vám můj návod alespoň trochu pomohl s vyřešním dual-bootu dvou systémů Windows.

Doménové spekulace

Spekulace s internetovými doménami se zdají jako docela výnosný obchod. Ale také vyžadují notnou dávku štěstí na natrefení skvělé domény, která ještě není zaregistrovaná, nebo ji nabízena velmi levně.
Doména je jednoznačné jméno počítače nebo počítačové sítě, která je připojena do internetu. Například: www.priklad.cz, www.andre.nazory.cz. Poslední část za tečkou je doména první úrovně tj. nejvyššího řádu. Jistě znáte .cz, .com, .org, .net atd. Www.priklad.cz je doména druhé úrovně a www.andre.nazory.cz doména 3. úrovně.
Jak vlastně funguje spekulace s doménami? Pokud je nějaká doména ještě volná, zakoupíte ji za registrační poplatek u registrátora. Registrační poplatek volné domény je pevný, u .cz to je momentálně 350Kč na rok, .com stojí 24OKč. Ceny se mohou mírně lišit. U .cz právě proběhlo zlevnění z 540Kč právě na 350Kč. Ceny jsou to celkem lidové. A teď jsme u toho. Spekulant vyhlédne moc pěknou doménu, snadno zapamatovatelnou, na které lze dobře budovat jméno společnosti. Nebo najde společnost, která ještě nemá zaregistrovanou doménu se jménem své společnosti. Známé jsou také spekulace s doménovými jmény politiků.
A spekulant doménu zakoupí za registrační poplatek a začne ji nabízet za cenu několikanásobně vyšší, než je poplatek. A věřte, že spekulanti jsou velice rychlí a neostýchají se požadovat i statisícové částky.
Mnoho z vás si možná řekne, že je to pěkné svinstvo, ale není tomu tak. Je to jen obchod. Každý má tu možnost zaregistrovat doménu a následně ji prodat. Za velice nemorální by se daly považovat registrace domén se jmény politiků, které poškozují jméno politika. Toto se nazývá cybersquatting, což je parazitování na dobrém jméně. Například si zaregistrujete jméno velké společnosti, banky, firmy, ale s jinou koncovkou. Nebo překlepy některých jmen, na kterých se můžou objevit nějací návštěvníci.
Mohu prozradit, že například doména hracky.cz je držena spekulantem, který za ni požaduje částku kolem 1 000 000Kč. Takže, kdybyste měli zájem. 🙂