Takže je to tu, dozvěděl jsem se konečně pravdu. Jsem Vylízaný Hovado, asi to tu přejmenuju na blog u Vylízanýho Hovada. Kdo nechce, už sem nemusí chodit.
Co se stalo? Včera jsem byl takto hezky pojmenován. A za co? Těžko se to vysvětluje lidem, kteří neznají detaily. A samozřejmě moje vysvětlení situace bude subjektivní, ale pokusím se o to. Pravdou bude, že dotyčný měl částečně pravdu. I když tohle oslovení rozhodně není fér a relevantní.
Vtipná je na tom ta situace, že mi to řekl člověk, co se cítí být inteligentem a strašně slušným člověkem. A všichni ostatní kolem něj jsou blbci. A jeho slušně požádání o pomoc zní: “…že by ti ruka upadla, kdyby jsi ukázal…”, případně: “…asi by ti nohy upadly…”. Rozhodně nechci slyšet to neslušné požádání. Možná jsem přeslechl slovo “prosím”, protože to bylo v hlučném prostředí. Já rozhodně nejsem vždy a všude slušný člověk a inteligent už vůbec ne. Ale tohle oslovení si tak maximálně dovolím k někomu velmi známému a ještě ve srandě. Protože jsem si jist, že to jako srandu pochopí.
A potom mi oslovení hovado patří za nedělání práce, kterou dělat nemám. Zvláštní věta a zvláštní důvod, že? Já tu práci dělat nemám, nedělám ji a to je šptaně. Pro pochopení, když mám čas a volno, rád ten úkon udělám. Stojí to asi 30 sekund času a nemám s tím absolutně problém. Např. je to otevření závory dálkovým ovladačem. Ale v podstatě to není moje práce. Dalším úkonem je ukázání lidem, kde mají zaparkovat. Prostě rukou ukážu, kde má ten dotyčný zastavit. Opět to nemusím dělat, ale když tam ten dotyčný inteligent a slušňák není, tak to dělám celou dobu. Problém je v tom, že mě NEVIDÍ, protože tam není a ON NEDĚLÁ svoji práci. Jen jednou mě viděl, že jsem neukázal a už tu byl průser. Opakuji, že to není moje práce a ten dotyčný byl asi metr ode mě a mohl taky ukázat.
Jediná věc, za kterou by mi to oslovení patřilo, je pískání gum, když se rozjíždím. Ale to mě prostě baví a nemůžu si pomoct. 😀
Takže asi tak a ještě jsem tak blbej, že si to nechám líbit. Kdybych se alespoň jako to pořádný vylízaný hovado choval, aby to oslovení bylo opodstatněné. Problém je v tom, co mu mám příště říct, až si zase bude otevírat svou držku. Protože tam s ním musím být celý den. A nasrat ho ráno tak, že mi dá do držky není úplně nejlepší nápad.
A když jsem mu to pokusil vysvětlit a domluvit se, jen mi odvětil, že tyhle kecy nebude poslouchat a že kecám. Opravdu mě to už nebaví, celý život mě stále někdo buzeruje a mrdá. Asi se fakt stanu tím hovadem, bude to lepší. 🙂
Ale notak, copak se nad tím nedokážeš povznést? Když dáš takovému člověku najevo, že si z jeho řečiček nic neděláš, naopak, že se jimi bavíš, a s naprostým klidem mu dáváš slušně diplomaticky najevo, že ho máš u … (trochu té vtipné kaše ke svačině kvůli vhodným odpovědím) začne se cítit divně, protože tenhle efekt nečekal a pak každá jeho další urážka vyzní trapně a shodí tak maximálně sám sebe a s každým dalším napadáním si to začne stále více uvědomovat…
A nebo taky ne…
Takhle jsem naučil “slušným mravům” jednoho arogantního blbečka, co se nademnou povyšoval (např když jsem se ho na něco zeptal, tak jediná odpověd byla “já to vim”) a teď už se zklidnil, protože jeho zbraně celkem obstojně využívám proti němu… nelíbí se mu to, nemůže s tím nic dělat, ale já jsem si stím nezačal, já jsem to ze začátku myslel dobře, on ne, tak tady to teď má…
Díky za podporu a rozsáhlou odpověď. No nevím, jestli to dokážu. Každopádně se s ním v sobotu zas potkám a uvidíme. Problémem je, že s ním musím pracovat, není to ani nadřízený a ani kolega ve stejné firmě.
Ale člověka to naštve. Jen kvůli takové drobnosti hned kolem sebe hází takové oslovení. Nevím, co to s lidmi je.